Pro identifikaci a popis regionu byl v rámci Strategie regionálního rozvoje ČR zvolen systém deskriptorů, které jsou tvořeny souborem ukazatelů (identifikátorů). Základním zdrojem informací by měly být oficiální statistiky. V současné době však jsou tyto zdroje často problematické. Typickými problémy pri získávání dat jsou:
| • | nedostupnost dat na odpovídající geografické úrovni; |
|---|---|
• |
zpoždení v publikování dat (např. údaje o HDP na obyvatele v regionech jsou i v EU |
| publikovány se zpožděním 2 - 3 let); | |
| • | mezery v oficiálních statistikách ve vztahu k požadavkům rozvojových programů; |
| • | apod. |
Účelem není nahrazovat práci ČSÚ pri vytváření nové struktury regionální statistiky, ale nalézt identifikátory, které je možné využít při přípravě programových dokumentů regionálního rozvoje, zejména Programů rozvoje krajů a vytvořit podmínky pro přípravu intervencí regionální politiky.
• |
globální identifikaci regionů a základních rozdílů mezi nimi; |
|---|---|
• |
sociálně-ekonomické a strategické analýzy, ze kterých vycházejí strategie |
| regionálního rozvoje, programy rozvoje krajů, regionální operační programy | |
| a další programové dokumenty; | |
• |
monitorování úrovně rozvoje a regionálních rozdílů; |
• |
vyhodnocení sociálně-ekonomických dopadů programů. |
Návrh identifikátorů vychází z dostupných statistických informací ČSÚ, resortů a z požadavků na doplnění o údaje, které jsou běžné pro sledování a vyhodnocování regionálních rozdílů v zemích EU.
Záměrem je identifikovat deskriptory, které umožní popis a vyhodnocení regionálních rozdílů v ČR a jsou kompatibilní s obdobnými deskriptory EU tak, aby bylo možné srovnávání i v mezinárodním měřítku.
V rámci zpracování návrhu Strategie regionálního rozvoje České republiky byla, jako jeden z významných výchozích podkladů, vypracována „Deskripce a srovnávací analýza krajů České republiky“. Pod pojmem deskripce se rozumí charakteristika jednotlivých krajů České republiky vymezených zákonem č. 347/1997 Sb., podle základních znaků geografických, demografických, ekonomických a environmentálních. Systém deskriptorů (deskriptory a ukazatele) byl vylen tak, aby s dostatečnou vypovídací schopností popisoval stav kraje a současne vyhovoval potřebám vypracování regionální rozvojové strategie. Deskriptory sledují základní problémové okruhy strategie a jsou rozděleny do 5 oblastí. Jsou to:
• Souhrnná charakteristika regionu
• Ekonomický potenciál
• Lidský potenciál
• Technická vybavenost území
• Životní prostředí
Oblast |
Počet |
Pocet ukazatelů (identifikátorů) |
||
Zadáno |
Zadáno |
Zadáno |
Naplněno |
Nenaplněno |
Souhrnná charakt. regionu |
4 |
17 |
14 |
3 |
Ekonomický potenciál |
6 |
14 |
12 |
2 |
Lidský potenciál |
6 |
18 |
17 |
1 |
Technická vybavenost území |
3 |
11 |
7 |
4 |
Životní prostředí |
4 |
12 |
4 |
8 |
Celkem |
23 |
72 |
54 |
18 |
Ke sledování bylo navrženo 23 deskriptorů se 72 ukazateli resp. indikátory, jejichž číselné hodnoty jsou zjištovány za tři poslední dostupná léta. K některým indikátorům se nepodařilo nalézt na úrovni krajů informační zdroje resp. potřebná data.
Většina údajů může být čerpána z databáze ČSÚ, dále ze scítání lidí, domů a bytů a z vybraných resortů, kterými jsou MF, MPSV, MDS a MŽP.
S ohledem na vstup CR do EU je nezbytné při deskripci regionálních rozdílů vycházet z takových údajů, které budou kompatibilní s údaji používanými v Evropské unii.
Statistiku EU upravuje nařízení Rady (EU) č. 322/97 o statistice Společenství, které vstoupilo v platnost v březnu 1997. Jeho účelem je zavést legislativní rámec pro systematickou a programovou tvorbu statistiky Společenství. Uvedené nařízení vychází z toho, že statistiky, na kterých Společenství zakládá svá rozhodnutí, musí být aktuální, spolehlivé a porovnatelné mezi jednotlivými členskými státy. Statistickou službu v rámci Evropské unie zajištuje Eurostat.
Podle citovaného nařízení je statistika Společenství vytvářena na základě programu, který definuje přístupy, hlavní oblasti a cíle činnosti předpokládané pro nadcházející období nepřesahující pět let. Poslední platný statistický program Společenství je na období 1998 - 2002 a zakládá rámec pro tvorbu veškeré statistiky Společenství.
Program se člení na témata:
• Statistická infrastruktura;
• Demografická a sociální statistika;
• Hospodářská statistika (Makroekonomická, podnikání, monetární a finanční);
• Zemědělství, lesnictví a rybolov;
• Vícestranné statistiky včetně statistiky regionální.
V minulém období se práce koncentrovaly hlavne na sběr statistik na národní úrovni a v pojetí regionálních statistik byly provedeny pouze některé základní aktivity, jako dílčí definice územního členení (NUTS) nebo pilotní zpracování tzv. Portrétu regionu (Portrait of the Regions). V novém programu je záměrem získat pro ověření vlivu rozšíření EU na regionální politiku Společenství a na strukturální fondy srovnatelné regionální statistické informace o nových členských zemích.
Regionální statistiky se mají rozvíjet ve třech základních směrech:• hospodářská expanze - pokrytí nových oblastí, napr. průmysl, životní prostředí, služby, městské statistiky;
• územní expanze - regionální statistický systém dle norem EU bude aplikován i v nových členských zemích;
• základní územní jednotky - zlepšení pružnosti systému, kdy se prostřednictvím postupného seskupování do agregátu dovolí, aby informace nebyla poskytována pouze na úrovni administrativního členění (funkční prostory).
V České republice je hlavním nositelem metodiky a převážné míry realizace státní statistické služby Český statistický úřad, který vykonává státní statistickou službu dle zákona č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě.
Organizační struktura ČSÚ je v zásadě rozdělena do tří úrovní, tj. centrála v Praze, regionální divize a okresní pracovište.
Pro každý rok je statistické zjištování zajišteno pomocí tzv. Programu statistického zjištování. Součástí programu je i zajištění regionálně strukturovaných údajů podle klasifikace územních jednotek CZ-NUTS, zejména NUTS 2 a NUTS 3 jak pro potrebu krajů, tak podle požadavku EU a Eurostatu. Zjišťování jsou prováděna v etapách, tj. v ČSÚ (131 zjištování) a následně resortními pracovišti státní statistické služby - ministerstvy (168 zjištování).
Přestavba statistiky na podmínky nového krajského uspořádání a začlenění do EU byla vyhlášena jako priorita. V oblasti regionální statistiky je prioritou regionalizace HDP do úrovně NUTS 2 a NUTS 3 a zavádění regionálních účtů za příslušné sektory. Stávající datová báze za okresy by měla být rozšírena podle požadavku EU, aby umožnila tvorbu účelových agregací (za regiony NUTS 3, NUTS 2, spádové oblasti apod.).
S ohledem na změny probíhající v národní i regionální statistice je nutno považovat problematiku sledování regionálních rozdílů za otevřenou k další diskusi a upřesňování.
Na základe ústavního zákona č. 347/97 Sb. je ČR rozdělena od 1.1.2000 na 14 krajů - vyšších územních samosprávných celku (VÚSC), které jsou hlavním objektem regionální politiky. Pro zajištení informačních potřeb přijala vláda České republiky usnesením č. 707/1998 evropskou klasifikaci územních jednotek NUTS jako tzv. klasifikaci CZ-NUTS. Podle této klasifikace je území ČR rozděleno do šesti úrovní NUTS s následujícím významem:
NUTS 0 = stát (ČR)
NUTS 1 = území (ČR)
NUTS 2 = oblast (sdružené kraje - Regiony soudržnosti)
NUTS 3 = kraj (vyšší územně samosprávný celek)
NUTS 4 = okres
NUTS 5 = obec (zpravidla základní územní jednotka - ZÚJ)
Základní jednotkou pro sledování regionálních rozdílů při krajském uspořádání státu a realizaci regionální politiky je územní jednotka kraje, tedy NUTS 3.
Vzhledem k tomu, že sledování regionálních rozdílů slouží jak pro vyhodnocování rozdílů mezi kraji resp. regiony, tak pro sledování vnitřních disproporcí krajů, je nutno statistické sledování zajistit i pro jednotky nižší. S ohledem na dostupnost dat a možnosti statistiky by výchozí úrovní měla být úroveň okresní - NUTS 4.
Pro potřeby poskytování dat, zejména k čerpání Strukturálních fondů EU, je v tomto případe nutné vytvořit sdružené kraje na úrovni NUTS 2 - Regiony soudržnosti.
Podle potřeby pak budou ukazatele odvozené z údajů na úrovni NUTS 4 agregovány do úrovně NUTS 3 resp. NUTS 2, ukazatele ekonomických agregátů by naopak měly být rozděleny až do úrovně NUTS 3 - krajů. Pro srovnání mezi státy, zejména pro potřeby EU, budou sledovány vybrané ukazatele i pro úroveň NUTS 1 (= NUTS 0).
Pro identifikaci regionu a popis regionálních rozdílů je zvolen systém deskriptorů, které charakterizují rozhodující oblasti sociálních a ekonomických jevů v regionech. Deskripce regionu je zpracována tak, aby každá územní jednotka mohla být charakterizována číselnými údaji v tabulkách deskriptorů, které lze pak doplnit verbálně nebo graficky.
Základní popisnou entitou je deskriptor, který muže být vyjádřen jedním nebo více ukazateli (identifikátory).
Jednotlivé deskriptory jsou dále seřazeny do příbuzných skupin, které charakterizují společnou popisovanou oblast deskripce.
Pro popis regionálních rozdílů je navržena stromová struktura, která se uplatní na jednotlivých úrovních regionů (NUTS 1 - NUTS 4).
Rozdělení deskriptorů do skupin vychází z již schváleného členění problémových oblastí v rámci Strategie regionální rozvoje ČR.
Základem je 5 oblastí deskripce, které jsou zachovány ze Strategie regionálního rozvoje ČR:
• Souhrnná charakteristika regionu
• Ekonomický potenciál
• Lidský potenciál
• Technická vybavenost a obsluha území
• Životní prostředí